Vzdálená Valhala – část 2

[21. prosince 2011, 11:36]

Všechno se změnilo před rokem.

V den, kdy mi vzali můj běžný život studenta.

Stále ještě někdy slýchám výstřely jako sluchovou halucinaci. Zvuk pistole, která střelila do hlavy mou drahou Rukojmí a vzala jí život.

Také ty dopisy se mi vpálily do sítnice. Když jsem dostal do rukou dopis naplněný zoufalstvím, který prakticky křičel, že jsem selhal, uvědomil jsem si, jak silně touží vesmír po krutém konci.

Ještě horší je, že ten výsledek vyústil z mojí chyby a teď pouze sklízím, co jsem zasel. Vždycky jsem to dokonale chápal, ale přesto mi trvalo rok a půl, než jsem s tou nespravedlivou skutečností vyrovnal.

Dva z mých nenahraditelných přátel se stali obětmi mé nepozornosti.

Jedním z nich byla moje Rukojmí.

Další byla dcera mého nejlepšího přítele, která přišla z budoucnosti.

S tolika oběťmi nemůžu udělat nic jiného, než to přijmout.

A také mě to dovedlo na tohle místo.

SERN.

Zařízení pro výzkum částicové fyziky, které v roce 2034 úspěšně vyvine stroj času a dovede svět k dystopii. Výzkumná organizace spadající do Výboru 300 – Suzužiných nepřátel, těch, co jsou zodpovědní za Majurinu smrt a těch, kteří nás vsadili do vězení s mírnou ostrahou.

To všechno jen proto, že jsme náhodou vyvinuli stroj času.

SERN, který v naprostém utajení pracoval na výzkumu cestování v čase, si to nemohl nechat proklouznout mezi prsty a poslal roundery, svou podzemní stoupeneckou organizaci, aby nás zastavila.

Nezapomenutelný 13. srpen 2010. Když udeřili, náhodně jsme se poflakovali v naší laborce v Akihabaře.

Tehdy a tam zastřelili Majuri.

Protože jsem to nechtěl přijmout, vrátil jsem se v čase.

Spolupracoval jsem se Amane Suzuhou, alias Johnem Titorem – cestovatelkou z roku 2036, aby mi pomohla udělat obrovskou změnu v její budoucnosti.

Ale i tohle skončilo selháním.

Suzuha spáchala sebevraždu v roce 2000.

Nemohl jsem jí poslat D-mail, abych smazal vzpomínky, které jsme spolu vytvořili.

Pokusil jsem se bojovat použitím stroje pro skoky v čase, ale to skončilo, když mi došlo, že je to beznadějné.

Jakmile jsem to vzdal, budoucnost zůstala s nezměněným koncem a Majuri znovu zabila kulka.

Náš stroj času ukradli, chytili nás a poslali sem, do SERNu.

Mě s Daruem dali do benevolentnějšího vězení a oddělili nás od Kurisu, takže rok a půl jsme si nemohli potvrdit, zda je druhá strana v pořádku nebo ne.

Byl to dlouhý rok a půl, ale teď je načase to ukončit.

Odychlka 0,334581%.

Tohle číslo jen viděl těsně předtím, než mě odvezli z Akihabary, naznačovala současné výkyvy světové linie. Od té doby byl Čtecí Steiner naprosto nečinný.